Mammillaria guelzowiana

    Kdo by neznal a aspoň jednou neměl ve své sbírce Mammillaria guelzowiana. Možná jsme na tuto překrásnou rostlinu, známou dříve jako Krainzia, pod vlivem novinek posledních let poněkud zapomněli. A přitom je to vděčná, pěstitelsky nepříliš náročná rostlina.

    Mammillaria guelzowiana byla pojmenována po německém obchodníkovi s kaktusy Robertu Gülzovi, který ji v roce 1927 dovezl z Mexika. O rok později byla Werdermanem popsána jako Mammillaria. Backeberg ji v roce 1951, asi jen proto, že se mu obzvlášť líbila, přeřadil do rodu Krainzia, kam už před časem zařadil Mammillaria longiflora. Asi si nevěděl rady s jejími velkými květy, tehdy v rodu Mammillaria zcela výjimečnými. 

    V přírodě roste v mexickém státě Durango, jednotlivé populace se nacházejí severně od řeky Rio Nazas, v okolí Rodeo, San Francisco Asis a západně od cesty MEX45. Jednotlivé populace se příliš neliší, výjimku tvoří ty, které rostou poblíž Rio Nazas; bývají označovány jako var. robustior.

    Tam jsem ji taky chtěl poprvé vidět. Bylo to v roce 2014, když jsme byli jen dvanáct kilometrů odtud na lokalitě Ariocarpus fissuratus var. lloydii. Jenže jsme tehdy měli defekt a moji ruští kamarádi spěchali do servisu. Vysvětlit mým ruským souputníkům, že je lepší jet po směru jízdy dvacet kilometrů do Rodeo (a cestou se po dvanácti kilometrech podívat na robustiorku), než se vracet pětatřicet kilometrů do Nazas, bylo nad síly obyčejného Moraváka. Rusové jsou od přírody, nebo spíše od Lenina a báťušky Cara, velmi konzervativní. Velmi trvají na prověřených zkušenostech a neradi zkoušejí nové věci. Že jsem je dostal v Aramberri do hotelu Maria Luisa, když oni po léta spávají ve vedlejším, považuji za jeden z vrcholů mých přesvědčovacích schopností. Ale zpátky ke guelzowianě. O dva roky později jsem opět projížděli přes Nazas. Zastavili jsme se krátce na lloydících a ve zbývajícím světle jsme zajeli na odbočku kousek od mostu, u kterého je cedule Puente Nazas II. Vyběhli jsme na hranu nejbližšího kopce, kde jsme na skalkách našli Mammillaria guelzowiana var. robustior PA 2077.

    Světla bylo málo, slunce se rychle schovalo za protilehlé kopce. Téměř za tmy jsme dorazili do Rodeo, kde jsme plánovali nocleh. Bohužel byla ve městě nějaká víkendová oslava, takže byly všechny hotely plné. Kamarádi strnule seděli v autě, byli úplně štronzo. Musel jsem je vytrhnout z letargie, zhroutil se jim plán. Hotel, který znali, byl obsazený. Neustále se dožadovali ubytování, jako by už několikrát od hoteliéra neslyšeli "lleno" - plno. Přitom sami toto slovo při tankování beznínu běžně používají. Nakonec jsem je probral k aktivitě a nočním Durangem jsme se vydali na sever. Cesta byla úmorná a po asi devadesáti kilometrech se před námi z noci vynořil hotel Hacienda Dury, kde jsme se ubytovali.

    Ráno jsme se vydali hledat horizontíky. Žeňa měl ten den na starosti navigaci. Nasměroval nás do oblasti Santa Maria del Oro. Cestou nás zdržel nabouraný kamion, který se Mechulíni pokoušeli dostat zpátky na silnici. V příkopu ležely desítky mrtvých dobytčat. Byla už vzdutá a linul se z nich nepředstavitelný puch.

    Když se podařilo kamion odstranit, jeli jsme k Santa Maria. Kousek před městečkem Žeňa zastavil a začal zkoumat okolní kopce. Neměl žádnou konkrétní informaci, takže jsme prostě zkusili jeden dostupný řídce porostlý kopec.

    Moc se mi na něj nechtělo, tak jsem se jen tak ploužil do svahu a koukal jsem se na echinocereusy a heterochromusy. Pak kamarádi nahlásili "nějakou mamilárku". Šel jsem se na ni podívat, byla po nočním dešti taková zmáchaná, ale mohla by to být guelzowiana, tak jsem začal o poznání intenzivněji prohledávat svah.

    A zatímco první nalezená rostlina rostla v hlíně mezi keříky, další jsem nacházel spíše na kamenných výchozech. Měly jak červené středové trny, tak i žluté, podle kterých byla neplatně popsána var. splendens. Nález typického plodu na jedné z rostlin potvrdil, že se jedná o Mammillaria guelzowiana. Dostala studijní číslo PA 2084. Nakonec jsem tedy byl rád, že jsem na ten nikterak zajímavý mokrý kopec šel.

    Pěstování při dodržení zásad propustného substrátu a střídmé zálivky mimo parné dny není obtížné, rostliny již třetím až čtvrtým rokem po výsevu kvetou. Semen tvoří dostatek, není problém je u nás sehnat.

Mammillaria guelzowiana var. robustior RS 761, Rio Nazas, Durango

TOPlist