Rod Neolloydia ustanovili Britton s Rosem v roce 1922 a zařadili do něj rostliny, které byly někde na pomezí rodů Mammillaria a Coryphantha. Rod prošel v posledních letech několika revizemi, které zredukovaly počet druhů tohoto široce rozšířeného rodu na dva či dokonce jeden. Já osobně to neřeším, neolloydie mám rád a plodíku na lokalitě neodolám. A když se mi zadařilo potkat v přírodě i mimo sezónu kvetoucí "fialku pouště", jak se neolloydii někdy říká, měl jsem opravdu pocit veliké satisfakce. Mně osobně je bližší Andersonovo rozdělení na dva druhy, tedy N. conoidea a N. matehualensis, k tomu ještě přidávám N. grandiflora, jejíž opodstatnění není všeobecně přijímáno. Ale kdo jste ji viděli, musíte uznat, že je trošku jiná. Ani ne tak vzhledem, ale spíše způsobem života. N. conoidea vyhledává exponované, řekl bych, že až extrémně suché části lokalit, věší výpek snese snad jen Pelecyphora strobiliformis, vedle ní neolloydie spíše živoří. Schválně se někdy podívejte třeba u Marmolejo, jak to na lokalitě vypadá: na vrcholku kopce Thelocactus conothelos var. aurantiacus, nízká, celkem hustá vegetace, níže se vegetace zvedá, přibývá E. platyacanthus a A. confusus, ještě níže vysoké keře a hustý pozemní zápoj vegetace s echinocereusy a Echinofossulocactus erectocentrus. A kde je ta neolloydie? Když zastavíte za pasíčkem vpravo u velké jukky, která je osázená kaktusy, najděte nejsušší pustou plošinu vpravo od mizející cestičky - a na ní jsou desítky či spíše stovky překrásných neolloydií.

Neolloydia conoidea PA 1162, San Isidro, SLP, lokalita A. agavoides ssp. sanluisensis

Neolloydia conoidea PA 112, před Mier y Noriega, Tamaulipas

Neolloydia conoidea PA 153, Marmolejo, Nuevo León

   To Neolloydia grandiflora žije spíše skrytě, často v hustém křoví, ve stínu či polostínu, ve vlhčích partiích. Od N. conoidea se odlišuje měkčím otrněním, většinou je bez centrálního trnu. V kultuře taky lépe roste na vlastních kořenech a dříve kvete.

Neolloydia grandiflora PA 083, Nogales, Tamaulipas, vidíte ten plod?

Neolloydia grandiflora PA 083, Nogales, Tamaulipas

Neolloydia grandiflora PA 083, Nogales, Tamaulipas

Neolloydia grandiflora PA 083, Nogales, Tamaulipas

Neolloydia grandiflora PA 083, Nogales, Tamaulipas

Neolloydia grandiflora PA 884, Los Ebanos, Tamaulipas

   Zatímco areál neolloydií, které lze označit jako "grandiflora", není příliš veliký a omezuje se v podstatě na údolí Jaumave a kousek na jih směrem k Tule, kde už roste typická N. conoidea, tato roste obrovském území od Texasu po Hidalgo. Já jsem ji viděl na území sedmi mexických států. Jednotlivé populace se mezi sebou často dost liší a není tedy divu, že v minulosti byly některé formy popsané jako samostatné druhy či variety. Tak se můžeme setkat s miniaturami rostoucími jednotlivě, či velkými trsovitými formami nebo macatými solitéry:

Neolloydia conoidea PA 307, Moctezuma, SLP

Neolloydia conoidea PA 407, El Nuňez, SLP

Neolloydia conoidea PA 469, General Cepeda, Coahuila

Neolloydia conoidea PA 506, El Pilar, Coahuila

Neolloydia conoidea PA 566, Parras de la Fuente, Coahuila

Neolloydia conoidea PA 835, Mex61, Nuevo León

Neolloydia conoidea PA 851, San José del Llano, Tamaulipas

Neolloydia conoidea PA 946, jižně od Tuly, Tamaulipas

Neolloydia conoidea PA 1207, severně od Matehualy, SLP

Neolloydia conoidea PA 1253, La Trinidad, Nuevo León

Neolloydia conoidea PA 1300, Aramberri, Nuevo León

Neolloydia conoidea PA 1337, Rayones, Nuevo León

Neolloydia conoidea PA 1456, severní Coahuila, u Mammillaria luethyi

Neolloydia conoidea PA 1544, Sabana Grande, Zacatecas

Neolloydia conoidea PA 1618, Bella Vista, Querétaro

Neolloydia conoidea PA 268, Entronque Huizache, SLP

   Tuhle neolloydii od Huizache jsem si nechal na konec, protože tvoří oslí můstek k dalšímu druhu, kterým je Neolloydia matehualensis. Ona totiž roste jen pár desítek nebo stovek metrů od ní. Matehualensiska je snadno rozpoznatelná podle typicky modrošedé epidermis a řidšího otrnění. A oč je krásnější, o to je hůře pěstovatelná. Ve sbírkách ji nevídáme moc často. Stejně jako ostatní neolloydie. Že by nám připadly příliš všední? Ani nabídka semen není příliš veliká. Snad jen "grandiflora" se občas objeví. Tak koho z vás tyto rostliny zaujaly a chtěli byste se na jaře pokochat fialovými květy, napiště mi, pár semínek se u mě najde. S matehualensiskou, která je můj miláček, je to těžší. Na mikroondě v Huziache jsem byl třikrát. Poprvé jsem přivezl asi deset semínek a udělal jsem z nich čtyři semenáčky. Dva už na peiráku kvetou, ale nepotkaly se. Na druhé cestě jsem si dal záležet a opravdu sebral, co se dalo. Po návratu jsem se těšil, jaký si neudělám výsev - a semena jsem zkrátka nenašel. Se zpožděním jsem našel neoznačený sáček plný černých semen, ale vylezl z toho nějaký Echinocereus aff. pentalophus . Tak snad z loňské cesty, kdy jsem si dal opravdu záležet... Tuto neolloydii jsem viděl i na druhé straně křižovatky Entronque Huizache, tam roste nedaleko N. conoidea. Společně s ní roste A. retusus a kousek zase A. kotchoubeyanus. A taky Lophophora williamsii (grymii), leuchtenbergie a horizontíky. Krásné místo! Trošku zavádějící mi příjde její jméno, u Matehualy jsem viděl typické N. conoidea.

Neolloydia matehualensis PA 291, El Huizache, SLP

Neolloydia matehualensis PA 291, El Huizache, SLP

Neolloydia matehualensis PA 291, El Huizache, SLP

Neolloydia matehualensis PA 1105, Entronque Huizache, SLP

   Posledním jménem, které bych zmínil, je Neolloydia ceratites, podle Hunta i Andersona jen synonymum N. conoidea. V Durangu jsem viděl něco, co mi naši znalci označili právě jako ceratitesku:

Neolloydia ceratites PA 1517, Rio Nazas, Durango