Turbinicarpus alonsoi

   Turbinicarpus alonsoi byl objeven v roce 1995 nedaleko městečka Xichú v mexickém státě Guanajuato při výzkumu skupiny CANTE vedené Charlesem Glassem. Objev je připisován Aloso García Luna, po němž nese jméno. Popis zveřejnil Glass a Arias v KuaS 1996(47)2:26.

Turbinicarpus alonsoi RS 546

   Jeho objev byl trošku ve stínu objevu Strombocactus esperanzae (pulcherrimus), asi jako objev Aztekium hintonii s Geohintonia mexicana...

   V době jeho objevu vrcholila hysterická "pseudoochranářská" aktivita našich úředníků, kteří se rozhodli za každou cenu v ČR chránit mexickou přírodu. Kontrola stíhala kontrolu, skleníky byly nezvaným a mnohdy i zvaným hostům uzavřené. Korunu tomuto nesmyslnému honu na čarodějnice nasadil Pavel Pavlíček, kterému se podařilo v krátké době napěstovat takovou spoustu semen, že je zdarma jako dárek zasílal všem svým klientům. Před zaplavenou republikou úředníci rezignovali.

Turbinicarpus alonsoi PA 1032

   Na druhé mexické cestě jsme měli v plánu omrknout všechny známé strombokaktusy a  v rámci návštěvy S. esperanzae došlo i na T. alonsoi.

Turbinicarpus alonsoi PA 1032

Turbinicarpus alonsoi PA 1032

Turbinicarpu alonsoi PA 1032

   Do Xichú jsme dorazili po strastiplné cestě z Rio Verde přes Bagres. Přijeli jsme navečer a dost dlouho jsme hledali hotel. Nakonec jsme uspěli v celkem dobrém podniku, na večeři si dali takosky a šli spát. Ráno byla míchaná vajíčka v místní tržnici, která se skvěla čistotou a novotou a pak se jelo do osady Las Adjuntas. Nad osadou vpravo od cesty jsme vyběhli na gps a po chvíli jsme našli stovky rostlin nejrůznějších velikostí. Rostliny byly hodně zaprášené, doprovázelo je Astrophytum ornatum a Mammillaria schiedeana plus nějaký zelený Echinocereus a ještě pár kaktusů. Na prohlídku lokality jsme měli dost času, Karel zapomněl na hotelu všechny doklady a peníze, tak se musel vrátit. Na rostlinách jsme našli i něco semen, tak jsme byli téměř spokojení. Téměř proto, protože ten "červený strombák" tam nerostl.

Xichú, kostel na náměstí

Turbinicarpus alonsoi PA 1039

Turbinicarpus alonsoi PA 1039

Turbinicarpus alonsoi PA 1039 a Strombocactus esperanzae PA 1042

Turbinicarpus alonsoi PA 1039

   Druhá lokalita leží na protější straně údolí, nad mostem přes řeku. Přístup na ni není jednoduchý, dá práci najít úžlabinu, kterou se dá vyškrábat na svah. Když se nám to podařilo, narazili jsme na malý akvadukt. Někteří se škrábali dál do skal, já jsem to vzal akvaduktem traverzem vlevo, našel jsem si úžlabinu a šplhal vzhůru. Nebylo to snadné, ale po čase jsem našel šedivou skálu, na které jsem našel vytoužený Strombocactus. Turbinicarpus alonsoi jsem potkával už dříve v nižších partiích, jeden už v úrovni akvaduktu. Další doprovodná vegetace byla stejná jako na první lokalitě. I tady mi přálo štěstí a našel jsem pár semínek.

Pohled na lokalitu Turbinicarpus alonsoi PA 1039

   V kultuře nečiní Turbinicarpus alonsoi velké potíže, rostliny snesou přiměřenou zálivku, sluší jim pěstování na skleníkové skalce. Roubovanci pěkně narůstají, kytky nemají tendenci se vytahovat, zůstávají ploché či nízce kulovité. Roubované na Pereskiopsis kvetou druhým rokem po výsevu. Dnes je na trhu dostatek semen i rostlin.

Turbinicarpus alonsoi PA 1039, roční semenáč na Pereskiopsis

   Na závěr bych zmínil křížence s Obregonia denegrii, které se mi podařilo vytvořit, více se můžete dočíst v článku nazvaném Alobra.

TOPlist