Turbinicarpus pseudopectinatus

   Turbinicarpus pseudopectinatus patří jistě k tomu nejkrásnějšímu, co rod Turbinicarpus a vůbec čeleď kaktusovité nabízí. Snad jen laik nebo začátečník si ho splete s Mammillaria  (Solisia) pectinifera, se kterou jsou si v těle podobní. Dokonce i takový kaktusářský velikán, jakým byl Curt Backeberg, ho původně v roce 1930 popsal jako Solisia pseudopectinata n. n. O pět let později ho zařadil do rodu Pelecyphora, kde setrval poměrně dlouho. Až na konci 20. století se přes rody Normanbokea, Pediocactus a Neolloydia dostal konečně mezi turbinikarpusy.

Turbinicarpus pseudopectinatus MZ 498, San Vicente, Tamaulipas

   Areál výskytu se rozprostírá na území asi 230 x 70 km, přičemž delší je severojižní osa, která je ohraničena přibližně městy Galeana na severu a Cerritos na jihu. Dnes je známo několik desítek populací. Už před lety byla známá forma s červenofialovým květem, pracovně se jí říkalo var. rubriflorus, nakonec se jí dostalo právoplatného pojmenování, původně subspecie, dnes var. jarmilae. Červeně kvetoucí rostliny se nacházejí ponejvíce v mexickém státu Nuevo León. U El Tepozán roste společně s Turbinicarpus laui se kterým tvoří přírodní hybrid, který byl popsán jako Turbiniarpus x mombergeri.

Turbinicarpus pseudopectinatus var. jarmilae MK 40.315, La Escondida, NL

   Turbinicarpus pseudopectinatus var. jarmilae jsem viděl na lokalitě severně od Dr. Arroyo na známém 90 km. Je to známá oblast, kde během jedné hodinky můžete vidět tři opravdové mexické skvosty: Pelecyphora strobiliformis, Gymnocactus subterraneus a právě Turbinicarpus pseudopectinatus. Kvést jsem ho neviděl, ale vím, že se jedná o červeně kvetoucí populaci. Má studijní číslo PA 114:

   Na podzim roku 2015 jsem chtěl vidět nějaký další nový turbinikarpus. Napadl mě Turbinicarpus laui, protože roste poblíž A. retusus ssp. scapharostroides, který mě na cestě zajímal. Vybral jsem si populaci u El Tepozan, kde roste společně s Turbinicarpus pseudopectinatus. Lokalitu jsme hledali jen chvíli po zastavení auta. Jen to místo, kde zastavit auto, to jsme hledali přes hodinu. Nemohli jsme v Cerritos najít odbočku na Tepozan, takže jsme to přejeli až do Villa Juarez. Nakonec jsme místo, kde nechat auto, našli a mohli turbinikarpusy pozorovat. Měl jsem štěstí, že rostly všechny na jednom malém plácku:

Turbinicarpus pseudopectinatus PA 1625, El Tepozán, SLP

Turbinicarpus pseudopectinatus PA 1625, El Tepozán, SLP

Turbinicarpus pseudopectinatus PA 1625, El Tepozán, SLP

Tbc. pseudopectinatus PA 1625 + Tbc. laui PA 1624 + Tbc. x mombergeri PA 1626

   Pěstitelsky Turbinicarpus pseudopectinatus nevybočuje z běžného režimu mexických miniatur. Chce to teplo, ne vedro, mírnou zálivku a hlavně světlé zimování, které je zárukou tvorby pylu. Kvete někdy už ve velikosti kolem centimetru v průměru, spolehlivě kolem dvou. Pokud chcete urychlit dospívání, stačí roubovat na běžné podložky. Na peiráku dospívá prvním rokem, pokud zakrátíte podložku na pár centimetrů a zapustíte, budete mít na pár let krásné rostliny s bezproblémovou kultivací. Pak se vyplatí si je znovu přesít. Všiml jsem si, že červenokvěté rostliny mají tendenci déle růst do sloupku, pod zářivkami dělají vyloženě nudličky. Na závěr pár fotek z kultury, Turbinicarpus pseudopectinatus je pro mě mezi turbiňáčky něco jako skafík mezi ariáčky. Ve sbírce je mám asi z patnácti různých populací. Jednotlivé populace se liší tvarem a barvou květů, přítomností středového proužku nebo tmavého jícnu květu.

Turbinicarpus pseudopectinatus PP 218, Galeana, NL ve čtyřce květináčku

Turbinicarpus pseudopectinatus MZ 619, Santa Rita, SLP

Turbinicarpus pseudopectinatus MZ 654, El Gallito, forma s velmi dlouhým květem

TOPlist