Mammillaria bertholdii

   Kolikrát už jsme si říkali, jaká překvapení ještě Mexiko přinese. Slyšel jsem pár kaktusářů, kteří před několika lety říkali, že s Mexikem končí, protože tam už nic nového není a začali jezdit do tehdy málo probádaného Chile. Je pravda, že po geohintonii a Aztekium hintonii byla pár let s převratnými nálezy pauza, ale pak přišla Mammillaria roczekii, Digitostigma, Strombocactus corregidorae, nedávno Aztekium valdezii a ještě než stihly poslední dvě novinky vychladnout, přichází objev opravdového šperku z jižního Mexika: Mammillaria bertholdii.

   Rostlinu našel v březnu 2013 Andreas Berthold v Oaxace, popsal ji o rok později, až byly známy květy, Thomas Linzen. Přestože roste blíže M. napina a M. hernandezii a nabízí se příbuznost spíše s těmito druhy, dlouhá květní trubka ji jednoznačně řadí do příbuzenstva M. saboae a dalších mammillárií ze série Longiflorae. (Svůj názor jsem poopravil, když jsem viděl "bertholdku" kvést. Trubka není tak dlouhá, jako u M. saboae a je možno vidět určitou podobnost s M. dodsonii. Zatím nejsem zcela přesvědčený o žádné variantě.)

   Lokalita je samozřejmě utajovaná, jak už to u novinek bývá. A v tomto případě naprosto oprávněně. A přestože jsem měl to štěstí, že jsem mezi těmi málo lidmi, kteří ji navštívili, omezím se jen na to, že se nachází pár desítek kilometrů severovýchodně od San José Lachiguiri.

   Na "bertholdku" jsme se vydali v listopadu 2015. Do městečka, poblíž kterého roste, jsme přijeli vpodvečer. Podle doporučení, která jsem před cestou dostal, jsme jeli přímo do centra a vyhledali starostu, kterému jsme řekli, že se zdržíme na noc a že chceme druhý den pochodit po okolí a fotit přírodu. Autem jsme přijeli až k poslední zábraně před lokalitou a přímo na cestě rozbili stany. Už o půl čtvrté ráno nás budili kolem chodící vesničané. Kam tak brzy ráno chodili, netuším. Hned po rozbřesku jsme se vydali na lokalitu. Čtyři chlapi prohledávali pět hodin píď po pídi pár stovek metrů čtverečních. Našli jsme "jen" ortegokaktusy. A bertholdku ne. Fakt k naštvání. Takových stovek kilometrů zbytečně! Odjeli jsme do Miahuatlánu. Cestou jsme míjeli typovou lokalitu Ortegocactus macdougallii, ale těch jsme viděli tolik, že nám lezly krkem a při náladě pod psa se nám nechtělo za ním lézt někde před Lachiguirí, zvláště když je všeobecně známo, že tam jsou protivní lidé. V Miahuatlánu se nám to v hlavách rozleželo, zavolali jsme kamarádům, jestli jsme hledali správně. Hledali, byli jsme přímo na fleku. Padlo rozhodnutí se vrátit. Nocleh jsme tentokrát nevolili v blízkosti lokality, protože při odchodu z ní byli místní trošku nevrlí a posílali nás na municipio. Tam jsme přece byli, že. Ráno jsme se celí natěšení vrátili na lokalitu. S autem jeden z nás odjel pryč, abychom nebudili příliš pozornost a zbytek se vydal znovu hledat. A opět jsme tři hodiny bezvýsledně prohledávali lokalitu. Už jsme to balili, když při návratu našel nejlepší hledač výpravy Igor první rostlinku. Vrátil jsem se zpátky a při důkladném prohledání blízkého okolí jsme našli pár rostlinek. Zavolali jsme i posledního člena výpravy, ať se taky s bertholdkou potěší a vyrazili jsme zpátky k Mexico City. A i když jsme zkoušeli jít i dále od nálezu, další rostlinky jsme už nenašli. Další výprava, dokonce početnější než ta naše, berthloldku vůbec nenašla. Pokud přátelé nemlžili přesné místo, mám dojem, že je lokalita hodně zdevastovaná sběrem rostlin. Navíc přímo přes lokalitu vede poměrně nová nezpevněná cesta, z níž se sype drť, která se sesouvá po svahu, takže celá lokalita pomalu zaniká.

   Až při večerní oslavě úspěšného nálezu jsem si uvědomil, že jsme první pokus o nález Mammillaria bertholdii dělali v pátek třináctého. Taková blbost!

 

   Jak jsem už psal, v přírodě je Mammillaria bertholdii vzácná, naštěstí jsou už rostliny v kultuře, první byly k mání už před mojí návštěvou přírodního stanoviště. Před chvílí jsem se díval na internet, zda je někde na prodej. Narazil jsem bohužel i na nabídku importů. Cena byla 60 Euro za kus. Roubovanci byli za cenu od dvaceti do pětapadesáti euro. Nabídka semen je omezená, prodává se deset semen za 1500 korun. Roubované rostliny dobře odnožují, je možné je množit i z naroubovaných bradavek, takže se dá předpokládat, že bude rostlin dost a cena se stane příznivější. (pozn.: v březnu 2017 se cena květuschopného roubovance dostala na 200 Kč) Je tady ale riziko, že dopadne jako její příbuzná M. saboae, goldii a haudeana - bude množena vegetativně tak dlouho, až ztratí potenciál pro generativní množení a postupně začne hynout až se ze sbírek vytratí.

   Kvetoucí rostliny jsem v přírodě neviděl, tak se omlouvám, že v článku používám fotografie kvetoucích rostlin stažené z internetu, snad jsem se tím někoho nedotkl. Fotky z naleziště zachycují Mammillaria bertholdii PA 1963.

TOPlist