Mammillaria sanchez-mejoradae

 Mammillaria sanchez-mejoradae mi učarovala hned jak jsem ji poprvé spatřil na fotografii v Pilbeamově knize o rodu Mammillaria. Ale kde ji sehnat? Tehdy o ní nikdo neměl ani potuchy. Nakonec se mi podařilo sehnat u kamaráda pár semínek z jeho importů. Naštěstí několik rostlinek vyklíčilo a po naroubování zakvetlo a dalo potomstvo. Tedy potenciální potomstvo - další malá černá semínka. Ovšem s jejich klíčivostí to není už dlouhá léta žádná sláva. Vysel jsem jich stovky. Jen jednou bylo pár desítek semenáčků, které bohužel sežral pavouček. Vzhledem k tomu, že rostlinky jsou už více než deset let na silných podnožích, pojal jsem podezření, že mají své už odrostlé a snažil jsem se rychle udělat potomstvo.  Navíc mám jen dva klony. Z více než pětistovky semen jsem nakonec udělal tři semenáčky, které jsem hodil na pereskiopsis. Loni udělaly jednotlivé kvítky, letos doufám, že to bude lepší a udělám kvalitní semena pro další generaci. Tuto krásnou mamilárku vnímají mnozí jako tzv. bílou, ale některé klony jsou otrněné spíše hnědorůžově.

Mammillaria sanchez-mejoradae MZ 1441, Rancho El Vergel, Nuevo León

 V přírodě se podle zatím známých informací vyskytuje tato kráska na velmi malém území v municipiu Galeana v mexickém státu Nuevo León. Jedná se prakticky o dva-tři malé izolované kopečky uprostřed ranče, jehož majitelé nemají návštěvy zrovna v lásce. Na lokalitu se dá dostat jen přes silnou ocelovou bránu, kterou střeží prakticky neustále nějací zaměstnanci ranče. To jsou všeobecně známé informace. Když jsme v roce 2012 jeli s výpravou kolem, zkusili jsme štěstí. A přálo nám. U brány, která byla otevřená, nikdo nebyl. Vydali jsme se velmi prašnou cestou ke kopečkům. Za námi stovky metrů hustého zvířeného prachu. A nikdo si nás nevšímal! přijeli jsme ke kopečkům, obkroužili jsme je a prakticky na dohled od obydlí rančera jsme se vydali hledat "sančezku". Lokalita je vskutku skvělá, rostou na ní horizontíky, leuchtenbergie, retusáček a mnohé další druhy kaktusů. "Sančez-mechorádku" jsme našli mezi kameny prakticky na samotném vrcholu kopce. Rostlo jich tam hezkých pár desítek, včetně dorostu. Co bylo zvláštní, některé rostlinky byly naprosto přikryté plochými kameny a přesto nebyly přehnaně vytáhlé. Bez úhony jsme se z lokality vrátili, aniž bychom měli s rančerem jakékoliv problémy. Zkrátka jsme asi zrovna měli štěstí. Třeba ho budete mít také, přeji vám to, návštěva lokality stojí rozhodně za to. Moje studijní číslo PA 465:

   Na konec mládě Mammillaria sanchez-mejoradae MZ 1441 na peiráku:

   O tři roky později, na podzim r. 2015 jsem jel kolem a chtěl jsem se ještě jednou s touto krasavicí potěšit. Jeli jsme ve všední den dopoledne. U brány bylo velmi rušno, projížděl jí kamion za kamionem. Co vozily, netuším. Vrátný byl usměvavý, ale nepřístupný. Dalo mi opravdu velkou práci ho přesvědčit, aby nás pustil dále. Dokonce jsem prosil sepnutýma rukama a šel do kolen. Nakonec nás pustil, ale stále se snažil mobilem někam dovolat. Jen co jsme dorazili k lokalitě, přijel za námi. Bedlivě nás sledoval na každém kroku. Mejoradku jsme našli kousek od cesty, byly to parádní tři obrovské kusy. Netušil jsem, že v přírodě dokáží tak narůst. Výše na kopci jsem pak ve spárách nacházel početné rostlinky, bylo to milé setkání.

TOPlist