Turbinicarpus hoferi

   Turbinicarpus hoferi byl objeven na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století a roku 1991 platně popsán a pojmenován po znalci mexické sukulentní flóry, panu Hoferovi. Vyskytuje se na omezené ploše na sádrovcových kopcích nedaleko osady Joya de Bocacelly, která ze severu uzavírá údolí Aramberri.

Turbinicarpus hoferi HO 434

    Hledání tohoto turbinikarpusu byla pro mě letitá záležitost. Všichni vědí, kde roste, ale přesně to neřeknou. Vždycky je to jen: jdi na sádrovce u Joya de Bocacelly, je jich tam spousta, nemůžeš je nenajít. GPS-ku tam nikdo nevzal, takže nezbývá, než opravdu "postaru" hledat. Poprvé jsem ho hledal na první cestě v roce 2011. S Marťasem jsme do vzali takříkajíc "zdola". Podle Pavla Pavlíčka rostly na teráskách, které bylo vidět po pravé straně na sádrovcích pod Joya de Bocacelly. No jo, jenže ona je tam parádní díra! Takže poprvé bez úspěchu. Podruhé, o rok později, jsem se tam vydal s partou vedenou Karlem Pavlíčkem. Tentokrát jsme to vzali shora, od vesnice. Probíjel jsem se vegetací, když Karel volal, že je našel. Spěchal jsem zpátky, ale na místě byla Mammillaria picta. Ona je v Aramberri taková pektinátní a malé exempláře fakt připomínají juvenilní turbinikarpus. Potřetí jsem tam byl zase o dva roky později. Dal jsem si práci a přešel na druhý hřeben, kde byly zajímavé sádrovce, na kterých tento turbinikarpus roste. Jenže zase nic. To už fakt bylo na mašli. Třetí neúspěch mi zahojilo, že jsem viděl další z aramberrských turbinikarpusů: Turbinicarpus schimedickeanus var. dickisoniae a Gymnocactus zaragozae. Až napočtvrté, na podzim roku 2015, jsem konečně uspěl. Šel jsem ještě dále a "hoferák" konečně našel. A když k tomu přičtu, že jsem nějaké dvě hodinky před tím našel i Turbinicarpus gracilis, završil jsem celou kolekci aramberrských turbiňáků.

   Populace není příliš hustá, ale neprošel jsem celou lokalitu, tak nechci vynášet pravověrné soudy. Viděl jsem desítky rostlin všech věkových kategorií. Myslím, že v současnosti není vystaven většímu tlaku ze strany sběratelů.

V kultuře není tento turbinikarpus z těch lépe rostoucích. Vsel jsem spousty semen a nikdy mi nevzešel ani jeden semenáček. Kvete většinou na podzim, občas i v jinou roční dobu. Semena tvoří snadno, od ostatních turbinikarpusů se liší, jsou malá, rezavá, podobná semenům strombokaktusů, koneckonců on T. hoferi je takový strombokaktus aramberrského údolí.

Turbinicarpus hoferi PA 1762, Joya de Bocacelly

TOPlist